MRAVENCI, ŠTĚNICE, ŠVÁBY

Mravenci - obývají různá stanoviště a nevyhýbají se ani lidským obydlím. Nejčastějším a nejobtížnějším mravencem je v České republice mravenec faraón. Jeho obtížnost spočívá především v přenášení chorob a v jeho všudypřítomnosti.Také zahrádkáři nevidí mravence příliš rádi, neboť mravenci jsou ochránci mšic, které schraňují jak pod zemí tak na ovocných stromech. Není neobvyklé spatřit některé rostliny obestavěny hliněnými stavbičkami, ve kterých mravenci ukrývají své mšice. 

Štěnice - jsou malé, ploché, bezkřídlé ploštice, které se živí krví. Pro člověka jsou spíš obtížně než nebezpečné, i když přenášejí i různé choroby. Štěnice obvykle žerou v noci a za dne se ukrývají v trhlinách, či štěrbinách. Za svůj život naklade štěnice cca 50-200 vajíček, která ukládá do skulin ve stěnách, v podlaze, nebo na podobná místa. Z vajíček se obyvkle za 8 dní líhnou nymfy, které dospívají asi za dva měsíce. Pětkrát se svlékají a mezi každým svlékáním se musí napít krve. Dospělé štěnice žijí půl roku i déle a dlouho dobu vydrží bez potravy. Žerou v noci, rychle se nasytí a potom opustí svého hostitele a ukryjí se někde nablízku do doby než zase vyhladoví. Bodnutí štěnice způsobuje některým lidem svědění a otok.

Šváby - mohou znečištovat potraviny, jelikož se vyskytují v místech, kde je nahromaděna nečistota. Švábi mají velmi ploché tělo a dlouhé štíhlé nohy, přizpůsobené k rychlému běhu. Předohruď je rosšířena a tvoří plochou plotnu, která téměř pokrývá hlavu. Švábi se před nepříteli nejčastěji zachranují útěkem, ale mnohé druhy také létají. Švábi jsou obvykle plaší a ukrývají se ve škvírách a skulinách pod kůrou a pod kameny odkud vylézají jen v noci, kdy si vyhledávají potravu. Živí se velmi rozmanitými látkami včetně klihu ve vazbách knih a na známkách.